Máte také svůj vzor ?

Už dávno jsem vám psala o tom, že píši slohovku, která má být jako dopis pro někoho, koho považuji za vzor a vysvětlit mu co pro mě znamená olympiáda. Článek konečně můžu zveřejnit tak si můžete počíst, ani snad nemusím představovat , kdo je Usain Bolt.

Milý Usaine.

Ráda bych Ti tímto dopisem řekla, co pro mě znamenáš a proč píši  dopis zrovna Tobě. V mém životě je něco, co mě pohltilo, co mě motivuje a nutí mě na sobě neustále pracovat. Je to sport, konkrétně běh. A proto jsi Ty už od mých deseti let můj největší atletický idol.

Překonáváš nespočet světových rekordů. Ať už jde o trať na sto, dvě stě,tři sta metrů, Ty profičíš v dráze jako neřízená střela a pobavíš diváky takovým způsobem, že na Tebe mohou oči nechat! Už se těším, až se Mike Powell bude nevěřícně dívat na blikající číslo 9,00 m a nebude schopen uvěřit, že právě Ty si překonal jeho dlouhodobý rekord ve skoku dalekém.

          Takových vysokých sprinterů jako jsi Ty je opravdu jen málo. Říká se, že výška je u nich zásadní problém, hlavně při startech, ale Ty všechnu tu ztrátu dotáhneš svýma dlouhýma nohama. Tvé svalnaté tělo by si leckdo mohl splést s tělem boxera. Máš roztomile velký nos po svém tatínkovi. Úsměvem bys omámil i dívku, která o Tobě neví, že jsi  nejrychlejší muž na světě.

          Není důležité, jak jsi rychlý, ale že to, co děláš, děláš srdcem a baví tě to. V mládí jsi byl nejlepší hráč kriketu, ale pak Ti tvůj tělocvikář navrhnul, ať se dáš na atletiku. Sám o sobě říkáš: „Kdybych dřel, tak bych mohl být opravdu hodně dobrý, ale na to já nejsem.“ Myslím, že hodně atletů by chtělo takovou větu o sobě říct, ovšem oni nejsou Ty. A Ty jsi opravdu velký talent.   

Máš rád, když přijedeš domů na Jamajku za rodiči a s kamarády hraješ až do ranních hodin domino. Neskrýváš ani svůj smysl pro humor, umíš se zasmát sám sobě a ze všeho nejraději děláš vtípky druhým. Hodně si věříš, hlavně když jde o atletiku. Vždycky chceš každý závod vyhrát. Máš dobré srdce. Když jsi začal atletikou vydělávat slušné peníze, nebylo to pro Tebe, ale pro Tvé rodiče. Přál sis, aby se měli jako „prasátka v žitě“.  Po berlínském mistrovství světa se začalo říkat, že je jsi snad nějaký mimozemšťan. Lidé se totiž nedokázali smířit s pravdou, že Ty překonáváš i své vlastní světové rekordy. Jsi naprosto bezstarostný. Nelámeš si hlavu s tím, proti komu poběžíš, nebo co se stane. Zkrátka jdeš na dráhu, pobavíš publikum a vyhraješ. Nejvíce se mi na Tobě líbí, jak dokazuješ všem, že se můžeš dostat ještě více na vrchol a stejně si užívat života. Jsi stejný člověk jako před tím, než jsi se stal slavnou hvězdou ve světě sportu. A to dokáže jen málo slavných lidí. Umíš stadion uvést do absolutní pohody a rozkřičet celé publikum.

Teď si asi možná říkáš: „Ooo, tady si někdo myslí, jak dobře mě zná.“ Ba ne, nevím o Tobě a o Tvém životě ani čtvrtinu toho, co jsi a nejsi, co jsi prožil. Ale Ty zase nevíš jaký je to dobrý pocit, si to alespoň myslet. Můj vztah k Tobě je více než silný, jsi vlastně mým největším vzorem, ať už jde o atletiku nebo chování. Věřím, že mě Tvá osobnost bude provázet celým mým sportovním životem a podepíše se na výsledcích, které dosáhnu. A já doufám, že úspěšná budu!A také pevně doufám, že výsledky nebudou malé a bude jich kopa!

Mým velkým, tajným snem je dostat se na olympiádu. Ty jsi už atmosféru tohoto svátku sportu zkusil, já o něm zatím jen sním. Můj trenér říká: „Je nám jedno, jestli prohrajeme tenhle nebo tenhle závod, ale co je naším cílem? Vyhrát olympiádu.“ Já si říkám, že když už se mám něčeho zúčastnit, tak bych to měla i vyhrát. Vůbec se neřídím podle přísloví: „Není důležité vyhrát,ale zúčastnit se.“ To mi přijde docela jako klišé. Ale pokud bych se zúčastnila olympiády, tak by mi vůbec nevadilo, pokud bych prohrála třeba s nejhorším časem světa. Olympiáda je pro mě něco jako velká třešnička na dortu. Taková ta sladká smetánka po těžké a tvrdé práci, po stovkách naběhaných kilometrů, po propocených hodinách na tartanovém oválu. Sen každého atleta je právě olympiáda. Někteří ji mají na dosah, někteří jí dosáhnout až za pár let. Pokud člověk dělá, to co chce, s chutí a chuť ho nikdy neopustí, dosáhne svého cíle jakoby nic. Mé motto zní: „PER ASPERA AD ASTRA.“   Přes překážky ke hvězdám. Hvězdy jsou vysoko, ale pokud budeme chtít, tak se budeme moci vyšplhat i nad ně, pokud je to vůbec možné…

Doufám, Usaine, že jsi z mých slov pochopil, jak důležitou osobou pro mě jsi. Snad se spolu my dva sejdeme někdy na startovní čáře, třeba na té olympiádě… Přeji Ti ještě spoustu překonaných rekordů a výstupů na stupně vítězů.

                                                                                                                 S láskou Nikol.